Dyslexie

je vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu spec. vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítě není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena.

Nejčastější chyby

Dysortografie

je specifická porucha pravopisu. Postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů.

Dysgrafie

znamená obtíže s písemnou formou projevu, kdy dítě píše velice ztěžka, neobratně, má problém si zapamatovat tvar písmen a jeho písmo je velice nečitelné a neuspořádané.

Dyskalkulie

je specifická porucha počítání a práce s matematickými symboly.

Syndrom ADHD

je porucha pozornosti a impulzivita spojená s hyperaktivitou.

LMD (lehká mozková dysfunkce)

znamená odchylky mentálního vývoje na základě oslabení CNS, které nejsou "těžkými" neurologickými poruchami, avšak mají společný základ v drobných poškozeních.

Odstraňování specifických poruch učení

Odstraňování nebo zmírňování obtíží dítěte se specifickými poruchami učení je dlouhodobý proces. Obecně neexistuje k nápravě specifických poruch učení žádná univerzálně platná a účinná metoda. Na základě odborné diagnózy se stanovuje specifická péče, která by měla respektovat druh a závažnost poruchy. Cestou k nápravě těchto poruch se využívá specifická reedukace, která zahrnuje speciálně-pedagogické metody. Pro dítě se specifickou poruchou učení je zejména důležitá pravidelnost reedukace, možnost sledovat vlastní zlepšení a posilování pozitivní motivace. Reedukaci lze aplikovat přímo ve škole, kdy se dítěti věnuje speciální pedagog, pomocí návštěv pedagogicko-psychologické poradny dítěte s rodiči nebo rodiči v domácím prostředí.